Kvůli oddlužení KCP bude zřejmě prodán majetek společnosti

KCP v současnosti podle náměstka ministra Milana Richtera (ODS) dluží zhruba 2,1 miliardy korun, které musí splatit nejpozději v roce 2014. Příští splátku přitom musí uhradit v dubnu příštího roku. Pokud by společnost nebyla schopna své závazky splácet, hrozil by jí krach. Dluh KCP vznikl především kvůli rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Splácení dluhu podle ředitele KCP Michala Kárníka v současnosti pohlcuje asi 38 procent hrubých tržeb společnosti.

Společenství firem Penta Investments a Zátiší Catering Group navrhlo, že za zhruba 1,2 miliardy korun odkoupí veškerý majetek společnosti mimo samotné kongresové centrum. Na zbývajících asi 900 milionů korun přispěje částkou 370 milionů hlavní město, na další část zajistí společenství nový úvěr. Ten bude od roku 2014 splácen z výdělku z pronájmu kongresového centra. Do roku 2034 totiž bude budovu provozovat společenství, městu bude po dobu 20 let platit ročně 50 milionů korun. „Nabídka zároveň garantuje, že společenství do roku 2014 investuje do budovy kongresového centra 300 až 350 milionů korun na technologie a rozšíření budovy,“ uvedl Richter. Podle ředitele KCP Michala Kárníka se počítá s tím, že budova by se rozšířila zhruba o 20 metrů směrem do nuselského údolí.

Praha je stoprocentním vlastníkem KCP. S prodejem majetku ale musí souhlasit ministerstvo financí (MF), které má na nemovitostech zástavu. Podle mluvčího MF Ondřeje Jakoba se s návrhem teprve seznamují. „Náš souhlas je vázán tím, že daňového poplatníka nebude tento návrh stát ani korunu,“ řekl Jakob. Zástupci Prahy a KCP doufají, že ministerstvo bude souhlasit a vše se vyřeší tak, aby smlouva s vítěznými firmami mohla platit od začátku příštího roku. Opoziční zastupitelé plán města kritizují, podle nich firmy krach KCP neodvrátí. Podle Jany Ryšlinkové (Evropská demokratická strana) je potřeba nejdříve zpracovat profesionální obchodní plán a zajistit, aby centrum vedli zkušení manažeři. Ryšlinková se domnívá, že současná situace je důsledkem toho, že v orgánech společnosti byli a jsou lidé, kteří nemají s řízením takové organizace zkušenosti. „V dozorčí radě či představenstvu kongresového centra se přitom za posledních deset let vystřídala řada známých politiků. Například i Jiří Paroubek, Jan Bürgermeister či František Laudát,“ uvedla Ryšlinková.

Tendr na oddlužení KCP vyhlásila Praha letos v březnu, přihlásily se čtyři společnosti. KCP loni hospodařilo se ziskem 70 milionů korun. V letech 2008 a 2007 přitom vykázalo kongresové centrum ztrátu 71,8 milionu korun, respektive 27,2 milionu korun. V kongresovém centru se loni konaly například některé akce spojené s českým předsednictvím EU. Bývalý Palác kultury byl otevřen v roce 1981 jako jedna z největších staveb svého druhu v Evropě. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall.