NK chce mít nové kapacity do roku 2015 za tři miliardy korun

Nová budova měla podle původních plánů stát přibližně dvě miliardy korun. Současná varianta řešení kapacity knihovny však podle jejího vedení není dražší, s rekonstrukcí Klementina se počítalo i v případě výstavby nové budovy, řekl investiční ředitel NK Martin Vácha. Knihovna slibuje, že vedle oprav samotného objektu se také zlepší služby pro uživatele. Rekonstrukce Klementina je rozložena do pěti etap, na první již bylo vydáno stavební povolení a ve veřejné soutěži zvítězily společnosti Metroprojekt a Arstav. Práce již začaly, první etapa potrvá do příštího roku a bude stát 203 milionů korun. Soutěž nebyla vyhlášena ve spolupráci s Českou komorou architektů, ale podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

„Osobně bych byla radši, kdyby byla vypsána architektonická soutěž, na rekonstrukci by měl dohlížet architekt se specializací na historicky cenné stavby. Někdy ale termíny architektonickou soutěž vypsat neumožňují,“ řekla ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková. Rekonstrukce Klementina také není jen úpravou objektu z barokní doby, měnit se budou i rozsáhlé zásahy do stavby z 20. let, které provedl architekt Ladislav Machoň.

V první etapě se řeší prostory uvolněné Státní technickou knihovnou, nárožní objekt u Mariánského náměstí, Zrcadlová kaple či Barokní sál. Stavební úpravy spočívají především v odstranění novodobých příček, v části objektu vznikne klimatizovaný depozitář. Druhá etapa zahrnuje úpravy kolem Studentského nádvoří a celé křídlo do Křižovnické ulice. Má vzniknout nové datové centrum; na něj chce ministerstvo kultury žádat téměř 300 milionů korun ze strukturálních fondů. Třetí etapa má přinést zejména nový depozitář v prostoru Hospodářského (Divadelního) dvora. Vácha řekl, že zapuštěný depozitář bude využívat terénu, bude částečně pod zemí a částečně nad zemí. Tato etapa bude stát 729 milionů.

Čtvrtá etapa přinese úpravy povrchu všech nádvoří, náklady jsou 150 milionů. V páté etapě se v letech 2014 a 2015 a s náklady 301 milionů korun předpokládá výstavba podzemních garáží pro 22 aut výhradně pro potřeby NK. O podzemních garážích uvažuje také Praha, která by je stavěla pod Mariánským náměstím. „O těch ještě není rozhodnuto, ale bude to mít vliv na rozhodnutí, zda se budou podzemní garáže stavět v Klementinu,“ řekl Pavel Jerie z NPÚ. Knihovna ustoupila od kontroverzního probourání vstupu z Platnéřské ulice, zvolen byl vstup z Hlavního nádvoří.

Depozitář v Hostivaři má být hotov na konci příštího roku. Přestěhuje se tam národní konzervační fond, tedy nejcennější knihy, které NK spravuje. V Klementinu zůstane 2,5 milionu knih, mělo by jít o tituly, o které je největší zájem. Adolf Knoll z NK uvedl, že tento fond nebude statický, ale bude se měnit podle aktuálního zájmu uživatelů. Kritici této varianty řešení kapacity knihovny totiž uváděli, že je neekologická, neboť se mezi Hostivaří a centrem města budou knihy muset neustále převážet. Revitalizaci Klementina plánovala NK i za bývalého vedení, některé práce na ní už zahájila, chtěla ji však skloubit se stavbou nové budovy. Její projekt je především z politických důvodů mrtev.

Financování rekonstrukce a stavby depozitáře se opírá o program péče o národní kulturní poklad schválený vládou v roce 2006. Ten počítal s téměř dvěma miliardami korun na stavbu nové budovy a s miliardou na Klementinum. Příští kabinety program v roce 2008 a letos upravovaly, mimo jiné v něm doplnily stavbu hostivařského depozitáře a vyňaly projekt novodobých fondů, tedy stavbu nové budovy. Celková suma deset miliard korun určená do roku 2017 na opravu několika objektů národních institucí, která kombinuje peníze ze státního rozpočtu a zrušeného Fondu národního majetku, se nemění.