Aktuální nabídka celého spektra realitního trhu

Průmyslová zóna v Klatovech je rozprodaná, dva investoři už staví

Klatovy, druhé největší město v Plzeňském kraji, už mají plně obsazenou novou průmyslovou zónu. Výjimkou jsou dva pozemky o ploše 2,7 hektaru, které radnice drží pro budování obchvatu města, na jehož přípravě pracuje Ředitelství silnic a dálnic. První dva investoři už začali stavět své závody.

„Smlouvu o smlouvách budoucích máme s 21 firmami, které jsou převážně z Klatov a okolí a které odkoupily 17 hektarů pozemků,“ dodal místostarosta Jan Vrána. Radnice čtyřiadvacetihektarovou plochu zaplnila za rok a čtvrt. Finanční krize podle starosty Rudolfa Salvetra nijak nesnížila zájem investorů stavět závody v první průmyslové zóně v Klatovech. Radnice prodá zasíťované pozemky firmám, všechny v ceně 300 až 320 korun za metr čtvereční, ihned poté, co začnou stavět. Podle smlouvy, kde je také stanoven režim splátek, musí zahájit práce nejdéle do tří let. „Většinou jde o klatovské firmy, které přesouvají dosavadní výrobu z centra města,“ řekl Vrána. Zóna by měla dát práci v první fázi zhruba 200 lidem, všichni investoři z oblasti lehké výroba počítají díky rozvojové ploše s nárůstem zaměstnanců minimálně o desetinu.

Klatovy

Mezi investory jsou velké klatovské firmy jako Klatex, zpracovatel textilií, K&H Kinetic zabývající se výrobou, projekty a přípravou čistíren odpadních vod, dále firma Topi, která instaluje rozvody topení, plynu a vody. Velký pozemek koupil výrobce dřevěných hraček Olymp. Dalšími investory budou například výrobce elektroinstalace Elektro KT Group, firma Novák a Novák, renovující okna a schody, výstavnická firma, velkoobchod nápojů, autodopravce, kamenictví a šití pracovních oděvů.

Klatovy mají v územním plánu ještě další dvě průmyslové zóny, zejména plochu poblíž letiště. Tyto projekty zatím odsunuly. „Vklad do první zóny byl velký a než bude zaplněna, bylo by nesmyslem a nehospodárností investovat do další,“ řekl starosta města Klatovy Rudolf Salvetr. Město zaplatilo za plochu ministerstvu obrany 17 milionů Kč, 23 milionů dala radnice do infrastruktury. Včetně zdrojů EU se tak investice do zóny vyšplhaly na 55 milionů korun. Pozemky s přívody energií prodává radnice „jen“ za hodnotu sítí. Do zóny vede nová silnice za 30 milionů korun, kterou hradil ze dvou třetin kraj.