Sdružení nájemníků ČR vyzvalo vládu k přechodnému zmrazení nájmů

Cenové moratorium je možné podle zákona o cenách vyhlásit jen v případě, že je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace. „Taková situace zatím v České republice nenastala. Cenové moratorium je nástrojem cenové politiky nikoliv nástrojem sociálním. Obdobný pokus už jednou Ústavní soud v roce 2003 zrušil,“ řekl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer. Sdružení nájemníků vedle přechodného zmrazení nájmů vyzvalo kabinet také k „důslednější“ regulaci služeb spojených s užíváním bytu, které ovlivňují celkové náklady na bydlení. Místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin se ale nedomnívá, že by nájemníci mohli se svou výzvou uspět. „Zatím se nikdy nepodařilo, aby se na základě záměru Sdružení nájemníků snížily ceny tepla, vody, energií nebo odvozu popela,“ řekl.

Mezi regulovanými cenami služeb pro bydlení je podle mluvčího MMR nejvýznamnější vodné a stočné, kde je cenovým orgánem ministerstvo financí. Dále jsou to energetické produkty, kde se o kompetence dělí Energetický regulační úřad a Státní energetická inspekce. V případě tepla a teplé vody, které jsou nejdražšími službami, se MMR opírá o nařízení vlády z roku 2001. To prý „splňuje ústavně očekávaný požadavek na spravedlivou, odborně zdůvodněnou a kontrolovatelnou úhradu“. Rostoucí náklady na bydlení podle Sdružení nájemníků nejvíce ohrožují seniory, mladé rodiny, zdravotně postižené a osamělé osoby s nízkými příjmy. Předseda sdružení a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček nedávno řekl, že potíže s placením nájemného může mít v současnosti až 171.000 domácností.

Číslo ale vzápětí zpochybnilo ministerstvo pro místní rozvoj, které má bytovou politiku na starosti. Údaje Sdružení nájemníků jsou prý pouhé odhady, které se nezakládají na exaktních výpočtech. Podobná tvrzení prý navíc můžou vyvolat „neopodstatněné reakce obyvatel“. Ministerstvo chce tíživou situaci lidí v oblasti bydlení pomoci řešit prostřednictvím podpory výstavby sociálních nájemních bytů. Za ideálních rozpočtových podmínek by jich do tří let mohlo vzniknout až 8000. Střechu nad hlavou by v nich měli najít hlavně sociálně slabší domácnosti, lidé se sníženou soběstačností a senioři nad 75 let věku.

Regulované nájemné se v současnosti týká přibližně 750.000 domácností. Po ukončení deregulace má ve většině případů roční nájemné dosáhnout pěti procent z tržní ceny nemovitosti. Pokud by všichni majitelé využili pro každý byt povolené maximum, vzrostla by v roce 2010 celková úroveň regulovaného nájemného v Česku o přibližně 17 procent. Letos to bylo o téměř 30 procent. „V současné době již ve většině případů nájemníci oznámení o jednostranném zvýšení nájemného pro rok 2010 obdrželi. Jde tedy o zákonnou formu zvýšení nájemného, kterou nelze zpětně zrušit,“ uvedl mluvčí místního rozvoje.

Původní předpoklady s tak razantním růstem regulovaných nájmů, které se odvíjejí od cen nemovitostí, nepočítaly. Zákonodárci proto letos rozhodli, že kvůli zmírnění dopadů deregulace prodlouží uvolňování nájmů ve všech krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy a ve všech středočeských městech nad 10.000 obyvatel až do roku 2012.