V Křižanech vyrůstá ekodomek ze slámy, k němu přibudou další

Majitelem slaměného domu v Křižanech, který staví brigádníci, je Peter Skořepa. Až se dům postaví, chce ho asi za půl milionu prodat. Mimo takzvaného slamáku postavil letos ještě kulatou dřevostavbu izolovanou ovčí vlnou v Senci u Bratislavy, kde sám bydlí. Za Ještědem, odkud pochází, chce postavit asi 40 dalších ekodomů, roubenky, poloroubenky, dřevostavby, slaměné a hliněné stavby. S ekodomy se podle něj roztrhl pytel, vyrostly u Brna, Mladé Boleslavi nebo ve Skalce u Doks. V Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku letos herec Jaroslav Dušek postavil kopuli z pytlů naplněných hlínou.

Podle Skořepy lidé budují ekodomy nejčastěji svépomocí. Není výjimkou, že se do práce zapojí celá rodina a že se do ní pouštějí lidé, kteří jinak se stavbou domu nemají žádné zkušenosti. Dozvědí se o nich na internetu a sami se pak hlásí na brigádu. Skořepa pro ně připravuje projekty a kalkulace, nabízí jim také dohled nad stavbou. „Lidé si mohou svůj domek postavit vlastníma rukama za zlomek ceny, kterou si účtují stavební firmy,“ podotkl. Slaměné domy mají vlastnosti pasivní stavby. A pokud nejsou velké, lidé nepotřebují ani stavební povolení. Hliněné omítky zaručují nehořlavost slámy a zlepšují izolační a akumulační vlastnosti, 40 centimetrů slámy vydá za 20 centimetrů polystyrenu. Výhodou hlíny je snadné tvarování, nechají se z ní vyrobit lampy, kamna, sezení, výklenky nebo kulaté rohy. Když se okoukají, stačí je namočit a předělat. „Dnes už není ani problém stavby pojistit,“ poznamenal Skořepa.

Slaměné domy nejsou žádnou novinkou, již v 19. století se stavěly v USA, na Balkáně, ale i Německu a Rakousku, a dodnes stojí. Nové slaměné domy se budují navíc na betonových základech, používají se i pozinkované zemní vruty nebo trvanlivé fólie na střechu. Oproti ostatním stavbám jsou však asi desetkrát levnější.