V první průmyslové zóně v Klatovech zahájili stavbu dva investoři

Prvními investory jsou klatovská firma PORTAS Familia Novák & Novák, jež se zabývá renovací nábytku. Druhou je místní velkoobchod s nápoji Vítovec a Vítovec. Portas má 0,6 hektaru, Vítovec a Vítovec staví na zhruba půlhektarové ploše. Obě firmy se přimykají k městské zástavbě. Radnice očekává, že v nejbližších týdnech začne stavba také ve druhé části zóny na páteřní komunikací k lesu. Jako poslední se pro zónu rozhodli největší investoři, opět klatovské firmy, každá na ploše 2,5 hektaru. K&H Kinetic, orientovaná na čistírny odpadních vod, a Šumavské vodovody a kanalizace, obě klasicky výrobní. Tyto podniky plus další velký investor Klatex, výrobce textilií z druhotných surovin, zaměstnají po 30 až 50 lidech. Ostatní firmy budou skladovací, provozní a zaměřené na drobnější výrobu a budou mít do 20 lidí.

Všichni investoři musejí do počátku roku 2011 své závody postavit a zkolaudovat. „To znamená, že v příštím roce musí všichni nejenom vyřídit papíry, ale také postavit, jinak o pozemky přijdou,“ řekla vedoucí odboru rozvoje města Daniela Pleskotová. S městem mají podepsané smlouvy o budoucích kupních smlouvách a po kolaudaci plochu odkoupí v ceně za 320 Kč/m2, což je pouze hodnota sítí. Zónu obsadily výhradně místní firmy. „My jsme prodeje zveřejňovali a zónu prezentovali, takže stejnou šanci měli všichni, i zahraniční firmy. Místní ale přišly dříve,“ řekla vedoucí. Město eviduje poptávku dalších investorů, ale už ji nemůže uspokojit.

Klatovy počtvrté obhájily rating (ekonomické vysvědčení) stupně Aa1.cz. Stejný má Plzeňský kraj, ČR je o stupeň lepší. „Určitě to přivábilo investory. Navíc jsme letos opět vyhráli krajské kolo Města pro byznys, čímž podnikatelé, ekonomové a veřejnost řekli, že Klatovy jsou místem pro podnikání,“ řekl místostarosta Jan Vrána. Úspěšné by mělo být město také v ČR. Dostalo pozvánku na celostátní hodnocení 12. října.

Klatovy zaplatily za plochu ministerstvu obrany 17 milionů Kč, 23 milionů daly do infrastruktury. Včetně zdrojů EU se tak investice do zóny vyšplhaly na 55 milionů korun. Do zóny vede nová silnice za 30 milionů korun, kterou hradil ze dvou třetin kraj.