Význam hypermarketů v obchodních centrech klesá

„Trend zmenšování prodejen potravin je zřejmý v posledních dvou letech, souvisí se změnou nákupních zvyklostí. V prodejně potravin chtějí lidé především rychle nakoupit potraviny. Za nákupem jízdního kola nebo vybavení bytu vyrážejí raději do specializovaných prodejen, kde dostanou odborný servis. Řetězce tak zužují sortiment a zmenšují prodejní plochu,“ říká Martin Žížala, vedoucí maloobchodního týmu v Cushman & Wakefield.

Příkladem zmenšení prodejny potravin je liberecká Nisa. Po celkové rekonstrukci tohoto nákupního centra se plocha hypermarketu zmenšila o 40 procent. Dalším příkladem může být OC Varyáda v Karlových Varech, kde byla plocha supermarketu zredukována ve prospěch prodejny elektra. Podobné kroky chystají další centra, například Olympia Plzeň nebo Olympia Olomouc. „Majitelé nákupních center se těmto změnám nebrání. Naopak, na uvolněných plochách mohou návštěvníkům nabídnout rozšířenou nabídku módy, či jiného sortimentu nebo služeb. Je to pro ně zároveň příležitost přilákat nové značky, které zatím v České republice nejsou zastoupeny, a tím se odlišit od ostatních nákupních center,“ vysvětluje Ivan Michněvič z maloobchodního týmu v Cushman & Wakefield.

Možnost pronajmout si uvolněné plochy po prodejně potravin vítají také značky, které plánují další expanzi. Tyto uvolněné jednotky jsou v již zavedeném nákupním centru a tudíž je známá návštěvnost a úspěšnost centra. „Očekáváme, že k podobným krokům bude po dohodě s potravinovými řetězci přistupovat více nákupních center. Se změnou nákupního koše optimalizují potravinové řetězce své náklady a zmenšení pronajaté plochy je pro některé řetězce logický krok. Díky tomu udrží, nebo dokonce zvýší výtěžnost na jeden metr čtvereční pronajaté plochy. Majitelé nákupních center mohou zase dosáhnout vyšších příjmů z pronájmu, protože například módní operátoři jsou schopni nabídnout vyšší nájemné než potravináři,“ dodává Ivan Michněvič.

V nově vznikajících nákupních centrech je zřetelný rozdíl ve velikosti supermarketu oproti centrům stavěným před deseti lety. Je také zřejmý rozdíl mezi projekty, které se nachází v centru města a které na periferii. Developeři nákupních galerií v centrech měst mají tendenci pokrývat nabídku potravin malometrážním konceptem do 2 tisíc metrů čtverečních. V projektech na okrajích měst se pronajímatelé budou přiklánět ke spíše středně velkým konceptům do 5 tisíc metrů. „Tento rozdíl v proporci jednotlivých konceptů vychází jednoznačně z očekávání zákazníka – v centru města nakupujeme celkem pravidelně zboží k okamžité spotřebě, zatímco do nákupního centra na okraji města jezdíme cíleně za týdenním nákupem,“ dodává Ivan Michněvič.