Aktuální nabídka celého spektra realitního trhu

Dražby mají za sebou špatnou sezonu

Česká asociace dražebníků (ČAD) každoročně zpracovává statistiku dražeb zveřejněných na Centrální adrese, provozované Českou poštou, s. p. Loňský rok lze z hlediska počtu dražeb a jejich objemu hodnotit jednoznačně jako nejhorším dražebním rokem v historii, tedy za celou dobu účinnosti zákona o veřejných dražbách, který vstoupil v účinnost 1. května 2000.

Česká asociace dražebníků (ČAD) každoročně zpracovává statistiku dražeb zveřejněných na Centrální adrese, provozované Českou poštou, s. p. Loňský rok lze z hlediska počtu dražeb a jejich objemu hodnotit jednoznačně jako nejhorším dražebním rokem v historii, tedy za celou dobu účinnosti zákona o veřejných dražbách, který vstoupil v účinnost 1. května 2000.

Za rok 2008 se uskutečnilo celkem 2511 dražeb, což je absolutně nejnižší počet dražeb v historii. I objem vydraženého majetku dosáhl svého historického minima ve výši 2,855 miliardy korun. Také další ukazatele dokreslují obrovskou krizi českého dražebního trhu – meziroční pokles vydraženého majetku činí 24 procent. Propad dražebního trhu ukazuje i to, že 20 největších dražebníků v roce 2008 zpeněžilo 97 procent majetku, kde se v některých případech jednalo o ad hoc dražby v objemu pouhých několika desítek milionů korun. Nejhorší je však, že v oblasti dražebního trhu nelze nalézt vůbec žádná pozitiva, nemluvě o (ne)činnosti vedení Odboru veřejných dražeb (OVD) MMR, který vykonává státní dozor v této oblasti a který vůbec nezahájil legislativní práce na novém zákoně a až na počátku prosince 2008 svolal zástupce dražební veřejnosti k diskusi k dražebnímu trhu bez předložení jakéhokoli návrhu.

Klesá i objem draženého majetku

Od doby účinnosti ZVD se uskutečnilo cekem 28 972 dražeb s objemem draženého majetku téměř 100 miliard korun. Největší počet dražeb – konkrétně 4600 – byl v roce 2002 a od té doby má počet dražeb sestupnou tendenci až na 2511 v roce 2008. Celkový finanční objem vydraženého majetku činí téměř 40 miliard korun, tedy výtěžnost je zhruba 40 procent, což například ve vztahu k výtěžnosti konkurzů, exekucí či prodávaných pohledávek je číslo poměrně vysoké. Objem nedobrovolných dražeb je za dobu účinnosti ZVD zhruba 7,5 miliardy korun draženého majetku s podílem něco přes sedm procent. Jedná se však o celkový údaj, protože za poslední čtyři roky se podíl nedobrovolných dražeb pohybuje na úrovni zhruba čtyř procent. Kromě počtu dražeb klesá i objem draženého majetku. Jestliže v roce 2002 se pohyboval přes 16 miliard korun, v roce 2008 to bylo necelých devět miliard korun, tedy zhruba polovina. Markantnější propad je ve vztahu k objemu vydraženého majetku, kdy v roce 2002 byla jeho úroveň 6,5 miliardy korun oproti zhruba 2,9 miliardy korun v roce 2008, tedy pokles přibližně o 60 procent. I výtěžnost dražeb v roce 2008 byla nejnižší, a to pouhých 32 procent.

Největší boom byl v roce 2002

Je paradoxem, že největšího boomu dosáhl český dražební trh v roce 2002, dva roky po účinnosti ZVD, kdy v té době ani nebyl vytvořen OVD MMR, který vykonává státní dozor v této oblasti a měl by i přispívat ke kultivaci dražebního trhu. Od roku 2002 se postupně ve vedení OVD MMR vystřídalo osm ředitelů a snad jediným jejich počinem bylo to, že kromě nárůstu počtu úředníků – pracovníků OVD, byla přijata novela ZVD s účinností k 1. 9. 2006, která měla posílit dražební trh a výkon dražební činnosti, zvláště pak v oblasti nedobrovolných dražeb. Opak je pravdou a od roku 2006 dochází k propadu všech statistik českého dražebního trhu. Příčin současné krize českého dražebního trhu je celá řada. V oblasti prodeje nemovitostí dobrovolnou dražbou vlastníky jde o propagaci této formy prodeje dražby (často realitní kanceláře samy nemají zájem o tuto formu prodeje, mj. z důvodu náročné administrativy) se současným jejím zjednodušením a odstraněním možností pletich, kdy se účastníci dražby předem domluví na jejím výsledku a ovlivní tak cenu dosaženou vydražením v neprospěch prodávajícího – navrhovatele dražby, ale i dražebníka. To je letitý problém, na který ČAD upozorňuje média i OVD MMR již od roku 2002.

Roste zájem o elektronické aukce

Jistou zajímavostí je, že se současným poklesem dražených nemovitostí roste zájem o prodej nemovitostí formou elektronických aukcí, které nejsou legislativně upraveny. Podle údajů, které má ČAD k dispozici, v roce 2008 již celkový objem prodeje pomocí elektronických aukcí překonal objem draženého majetku. Ukazuje se, že elektronické aukce nemovitostí jsou velmi perspektivním prodejem s dosažením maximální tržní ceny, protože oproti dražbám je možné, aby probíhaly i po delší dobu (týdny, měsíce), jsou daleko méně nákladné, a zejména je zde možné účinně zamezit pletichám při prodeji. Jaký bude vývoj dražebního trhu v roce 2009? Mohlo by dojít k oživení dražebního trhu, za předpokladu, že se naplno začne využívat insolvenční zákon a přijme se jeho novela, která by měla odstranit restriktivní omezení týkající se nákladů na zpeněžení majetku. Paradoxně k tomu může přispět i krize naší ekonomiky, kdy dojde k většímu nárůstu insolvenčních řízení. Současně však bude třeba i dražený majetek někomu prodat, což s restrikcí poptávky a předpokládaným snižováním cen nemovitostí povede k nižšímu objemu draženého majetku.