Ekonomický pokles nutí k optimalizaci využití kanceláří

Konsolidace obsazenosti a snižování počtu zaměstnanců budou hlavními činiteli ovlivňujícími poptávku po kancelářských prostorách v nejbližších dvanácti měsících. Nájemci s postupujícím poklesem ekonomiky taktéž přistupují k efektivnějšímu využití stávajících prostor. Vyplývá to z odpovědí 750 nájemců a pronajímatelů dotázaných při zpracovávání letošní studie European Landlord & Tenant Survey, kterou každoročně vydává mezinárodní realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield.

Přes polovinu dotázaných nájemců uvedlo, že změnili a optimalizovali využití stávajících kancelářských prostor ať již systémem „desk sharing“ (o jedno pracovní místo se dělí více zaměstnanců), nebo třeba flexibilní pracovní dobou, která umožňuje lépe využívat volná pracovní místa v kancelářích. Celkem 60 procent nájemců pak uvedlo, že chystají v letošním roce provést podobná opatření a zvýšit tak efektivitu využití kancelářských prostor. Za posledních 12 měsíců pozorovalo vyšší intenzitu využívání kancelářských prostor 40 procent dotázaných a téměř celá třetina souhlasí, že tento proces bude pokračovat i v tomto roce. Průměrná plocha na jednoho zaměstnance se tak z loňských 12,8 m2 snížila za poslední rok na 12,4 m2. Nejvíce své kancelářské prostory redukovaly finanční instituce, kdy nejméně polovina z nich již sáhla za poslední rok ke snížení pronajatých prostor.

S větší efektivitou proti krizi

Jak nájemci, tak i pronajímatelé shledávají efektivnější využití kancelářských prostor jako možný nástroj boje proti ekonomickému propadu. Jen devět procent pronajímatelů a 26 procent dotazovaných nájemců o efektivnějším využívání kanceláří zatím neuvažuje. V očekávání poklesu výše nájmů pak téměř polovina dotázaných nájemců hodlá znovu vyjednávat o výši stávajících nájmů či podpronajmout nadbytečné plochy. Podpronájem volných kapacit je doménou především britských společností, kdežto západní a střední Evropa upřednostňuje snížení výše nájmů. Oproti tomu relokace do levnějších prostor ve stejném městě či do jiného města nebo dokonce jiné země je v současné době vzhledem k velkým nákladům na stěhování na ústupu. „V České republice je situace obdobná. Společnosti se snaží optimalizovat své náklady a často se na nás obracejí s požadavkem analýzy své stávající nájemní smlouvy i využití kancelářských prostor. Po vyhodnocení situace a zpracování finanční analýzy provozních nákladů pak společně s klientem vypracujeme strategii, ať už se jedná o renegociaci lepších nájemních podmínek, podnájem části prostor či relokaci a ukončení stávající nájemní smlouvy, a následně ji aplikujeme. Daří se nám tak vylepšit finanční toky nájemců a v mnoha případech dosáhneme i okamžitých úspor, což je v současné ekonomické situace priorita většiny podnikatelských subjektů,“ uvádí Radka Novak, vedoucího pražského týmu pronájmu kancelářských prostor Cushman & Wakefield.

Pobídky mají snížit tlak na nižší nájem

Skutečná výše nájmů má podle studie klesající tendenci a tento pokles by měl i nadále pokračovat, přičemž téměř polovina pronajímatelů hodlá zvýšit pobídky nájemcům a jen 37 procent dotázaných pronajímatelů hodlá snižovat výši smluvních (headline) nájmů. „I v České republice je patrná snaha pronajímatelů o zachování smluvního nájemného s tím, že jsou pronajímatelé připraveni navýšit pobídky či přistoupit ke stupňovanému nájemnému.

Nicméně u méně atraktivních budov dochází i ke kombinaci snížení nájemného a navýšení pobídek. Naopak u nejúspěšnějších budov v populárních lokalitách k žádné razantní změně cenové strategie nedochází,“ doplňuje Radka Novak. Podle vedoucího oddělení evropských kancelářských pronájmů stejné společnosti Erica Peeterse jde nyní o velmi náročné období pro nájemce i pronajímatele.

„Nicméně nedostatek kancelářských prostor úrovně A v mnoha hlavních městech a současné omezení výstavby nových kancelářských budov by kancelářskému trhu mělo zajistit velmi dobrou pozici a tento trh by měl být velmi dobře schopen zareagovat na případný budoucí ekonomický růst,“ říká.