Historickým městem roku 2008 je Šternberk

Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2008, spojenou s vyhlášením Historického města roku 2008, získalo město Šternberk, jež leží na úpatí Nízkého Jeseníku přibližně 20 kilometrů od hanácké metropole Olomouc.

Šternberk byl letos ve finále potřetí za sebou, v tomto roce sázel vedle oprav památkových objektů především na unikátní klikotoče, jimiž loni město osadilo své historické centrum. Turistům poskytují zvukové informace o konkrétním místu. Nahrávka se spustí ve zvoleném jazyce až poté, co lidé zatočí klikou spouštějící mechanismus. V nominaci za loňský rok byla tři města – Beroun, Jilemnice, Šternberk. Město Šternberk se této soutěže účastní od roku 1997 a dvakrát si odneslo krajské vítězství. V polovině dubna cenu převzal starosta Šternberka od tří zřizovatelů soutěže, kterými jsou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Vzhled města se výrazně změnil

Vítězné město má 14 tisíc obyvatel a od roku 1992, kdy byla ve městě vyhlášena městská památková zóna, došlo k výrazné pozitivní změně ve vzhledu Šternberka, zejména pak jeho centra. Od roku 1999 se provádí celková rekonstrukce bývalého augustiniánského kláštera. V roce 2002 byla zahájena rekonstrukce Muzea hodin, která probíhá dosud. V minulých letech se obnovily fasády v ulicích Bezručova, Radniční a Farní, na Hlavním a Horním náměstí. Tento významný projekt byl podporován z fondů Evropské unie, ministerstva pro místní rozvoj a města. V rámci programu regenerace v roce 2008 se obnovily fasády dalších domů a kostela Zvěstování Panny Marie. Město založilo v roce 2007 vlastní program a pokračovalo v něm i v roce 2008. Byl zacílený na opravy uličních fasád včetně architektonických prvků, klempířských prvků, okenních a dveřních výplní, zařízení předzahrádek a mobiliáře v městské památkové zóně. Celkem město poskytlo ze svého rozpočtu 7,8 milionu korun. Celkem je na území Šternberka 31 kulturních památek.

Program regenerace funguje už řadu let

Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) vznikl v roce 1992 jako nástroj záchrany a obnovy kulturních hodnot měst a obcí. Má též pomáhat při vytváření center podnikatelských aktivit v historických jádrech. Největší přínos programu regenerace z pohledu měst a obcí je v tom, že se památkám věnuje soustavně, a města s ním počítají. Program regenerace zařadil péči o kulturní památky a regeneraci památkově chráněných území mezi priority místní politiky. Aktivizoval a motivoval města a obce ke koncepční a koordinované péči o kulturní hodnoty v rámci sociálního a ekonomického rozvoje území. Stimulační finanční politika programu, která předpokládá spoluúčast majitelů, je momentem, kdy se obce i soukromí vlastníci snáze rozhodnou investovat „část“ celkového finančního objemu. Nadto ulehčuje komunálním rozpočtům a dává možnost investovat prostředky např. do infrastruktur, komunikací. Celý proces regenerace sídel postupuje rychleji, nehledě na to, že mnohá města by vzhledem k možnostem rozpočtů a celkovým potřebám památky vůbec nerekonstruovala.

Soutěž je otevřena všem zájemcům

Soutěže o Historické město roku se může zúčastnit každá obec, která je zapojena do Programu regenerace MPR a MPZ. Hodnocení probíhá ve dvou úrovních – úrovni regionální (krajské) a celostátní. V krajských komisích i v komisi celostátní jsou vždy zastoupeni pověření zástupci všech tří zřizovatelů ceny, přičemž každý zřizovatel má jeden hlas. Pravidla pro hodnocení obcí, tj. obsah přihlášky do soutěže a protokolu z hodnocení sestavuje a schvaluje celostátní komise. Ta také navrhne podle výsledku krajských kol maximálně tři obce do užší nominace a z nich určí na základě shody všech tří zřizovatelů ceny celkového vítěze.

Do třetice se to podařilo

Šternberk usiloval o získání titulu Historické město roku již dvakrát a pokaždé skončil těsně pod Olympem, jak říká starosta města Jaromír Sedlák. Až letos se městu podařilo stanout na samém vrcholu.

Co vám soutěž dává?

Naše město o památkách nejen mluví, ale i koná. Publicitu kolem soutěže považuji za důležitou. Nejenže jsme získali ocenění, ale podnítila se tak zvědavost potenciálních turistů a návštěvníků: co vlastně v tom Šternberku udělali? Chci to vidět, jedu se na to podívat. A tak u nás vzroste cestovní ruch. V památkách chceme pořádat kulturní akce, takže nezůstane jen u opravené fasády – památky budou žít.

Jako vítězné město jste obdrželi od ministerstva kultury částku 1,1 milionu korun. Jak s těmi penězi naložíte?

Máme několik tipů – pořídíme si za milion pódium, na němž se budou pořádat další společenské a kulturní akce. Pokud by to nevyšlo, tak bychom jako v loňském a předloňském roce poskytli z městského rozpočtu vlastníkům nemovitostí v památkové zóně takzvaný příspěvek na obnovu fasády a oken. Nebo další tip – naše radnice je ve srovnání s objekty soukromých vlastníků v nepříliš dobrém stavu, tak bychom mohli investovat do opravy její fasády a celkového vzhledu radnice.

S čím se jako starosta dnes potýkáte, co vás tíží?

Hovoří se o krizi, ale vztáhnu to opět k historickým památkám. Máme určitý plán k financování památek, ale výtěžnost daní není taková, aby náš plán mohl být systematický. Proto se snažíme systematičnost udržovat hlavně pomocí evropských zdrojů, z národních a evropských dotačních titulů. Dosáhnout na tyto zdroje však není jednoduché. Při rozhodování o udělování evropských dotací nám zřejmě pomáhá i naše úspěšná dlouholetá účast v této soutěži. Může to být i jedním z kritérií. Poskytovatelé si pak řeknou, ano, oni to dělají systematicky a plánovitě, tak jim také přispějeme.

A co cestovní ruch?

Zaměřujeme se především na místní obyvatele a na polské turisty, těch je ve Šternberku nejvíce. Nyní připravujeme Expozici času, která by měla být ve spolupráci s polským partnerským městem, výstavu Šternberk a hodiny a soutěž Šternberk Ecce Homo, která má více než stoletou tradici. V polovině září pak u nás budou slavnostně zahájeny Evropské dny památek.