Nájemné po deregulaci prý významně poroste

Majitelé bytů budou muset i po ukončení deregulace zvýšit nájemné přibližně o čtvrtinu. Jen to jim prý umožní zaplatit všechny náklady spojené s údržbou bytů a domů a mít určitý zisk. Informoval o tom předseda Občanského sdružení majitelů bytů a domů Tomislav Šimeček.

T„To je nesmysl,“ reagoval bezprostředně předseda Sdružení nájemníků ČR a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. Určitá forma regulace podle něj bude existovat vždy. Vlastníci domů si prý totiž nikdy nebudou moci určovat nájemné libovolně. Než proces uvolňování nájmů skončí, musí být podle něj přijatý zákon o způsobu určování takzvaného místně obvyklého nájemného. Podle původních předpokladů se roční nárůsty uvolňovaných nájmů měly pohybovat jen kolem 20 procent. Kvůli razantnímu růstu cen nemovitostí v minulých letech, ze kterých se nájemné počítá, letos ale může v určitých lokalitách růst o více než polovinu.

Některé domácnosti mohou mít problémy

Podle ministerstva pro místní rozvoj může mít po skončení deregulace nájemného až 40 tisíc domácností v nájemních bytech problémy s placením některých nákladů na bydlení. Pro přibližně dva tisíce domácností může být situace kritická natolik, že mnoho z nich může skončit „na ulici“. Tvrdí to ředitel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Pavel Rakouš. Situaci podle něj „přiostřuje“ postup deregulace nájemného. V bytech s regulovaným nájemným v současnosti žije přibližně 750 tisíc domácností. Představitelé MMR deregulaci nájemného nezpochybňují, trh s nájemním bydlením nicméně podle nich pouze jediný nástroj nevyřeší. Ministerstvo proto připravuje podporu výstavby nových bytů určených pro takzvané sociální bydlení formou investiční dotace. „Základem je vytvořit síť sociálních bytů ve vlastnictví kohokoli. Podpoříme jakéhokoli investora,“ řekl Pavel Rakouš.

Sázka na sociální byty

MMR počítá s tím, že by během tří let vzniklo celkově kolem 8500 sociálních bytů v přesně definovaných lokalitách. Jen v Praze by jich mohlo být několik tisíc. Byly by to prý byty v běžném standardu mimo tržně nejvíce exponované lokality, avšak v blízkosti míst, kde přiměřené byty zcela chybí. Investor se prý bude muset pouze zavázat k tomu, že po omezenou dobu bude nové byty provozovat v režimu sociálního bydlení. MMR prý v současnosti zvažuje, že by se tato lhůta pohybovala kolem deseti let. Dotace na výstavbu sociálního bydlení má být přiměřená místním poměrům. Investorovi má uhradit část nákladů vynaložených na poskytnutí sociálního bydlení tak, aby byl službu ochoten poskytovat.

MMR pomůže s výší nájemného

Ministerstvo pro místní rozvoj také připravuje databázi o nájemním bydlení v Česku. Má být pomůckou pro určování výše nájemného po ukončení deregulace nájmů v roce 2010, v některých větších městech po roce 2012. Čísla v databázi nemají mít závazný charakter, mohou ale nájemníkům i majitelům pomoci zjistit rozmezí, ve kterém se v určitém místě nájemné pohybuje. Pokud se nájemník s vlastníkem nedohodne na výši nájemného ani pomocí databáze, obrátí se na soud. Ten k údajům z databáze přihlédnout může, ale nemusí.