Novela zákona mění dosavadní úpravu vyvlastnění majetku

Na konci listopadu 2009 nabyl účinnosti zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (dále jen zákon o výstavbě DI). Jde o zcela novou zákonnou úpravu, která v textu zákona ani v důvodové zprávě není uváděna jako novelizace stávajících zákonných předpisů.

Dle našeho názoru významně pozměňuje či odlišně interpretuje zejména stávající úpravu vyvlastnění o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, v platném znění (dále jen zákon o vyvlastnění), některé postupy při povolování staveb upravené o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon), a jeho prováděcích předpisů, ale i ustanovení občanského soudního řádu, soudního řádu správního a v neposlední řadě i občanského zákoníku. Samotný předmět úpravy zákona o výstavbě DI prošel v legislativním procesu složitým vývojem, když byl původně navržen jako speciální zákon určený k urychlení výstavby výhradně stavby rychlostní komunikace R35.

Tento předmět byl později poslaneckou sněmovnou rozšířen na veškerou dopravní a technickou infrastrukturu a následně redukován pozměňovacími návrhy Senátu na (veškerou) dopravní infrastrukturu. Ve výsledku tedy zákon o výstavbě DI upravuje postupy při výstavbě dopravní infrastruktury, definované stavebním zákonem jako součást veřejné infrastruktury „například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení“ a související stavby, avšak pouze ty, které jsou zároveň „umisťovány v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby vymezené v územněplánovací dokumentaci“.

S ohledem na záměr zákonodárce a průběh legislativního procesu lze usuzovat, že uvedenými souvisejícími stavbami nejsou míněny stavby technické infrastruktury, které byly přijatými pozměňovacími návrhy Senátu výslovně vyloučeny, ačkoli se jinak nepochybně může jednat o stavby související.

Rozhoduje začlenění stavby do politiky územního rozvoje

Začlenění staveb dopravní infrastruktury do sféry působnosti zákona o výstavbě DI tedy bude záviset na začlenění dané stavby do politiky územního rozvoje. Působnost zákona však zakládá i vymezení dané dopravní infrastruktury v zásadách územního rozvoje, územním plánu i regulačním plánu jako specifických druhů územněplánovací dokumentace, a nemusí se tedy zdaleka jednat pouze o dopravní infrastrukturu velkého rozsahu. Zákon o výstavbě DI zejména zjednodušuje postup vyvlastnění pro stavby v mezích shora popsané působnosti zákona.

Tato úprava spočívá především ve zjednodušení splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění jednak úpravou doručení návrhu smlouvy na získání práv potřebných k výstavbě, kdy bude dostatečné doručení na adresy (trvalého pobytu fyzických osob či sídla právnických osob) uvedené v katastru nemovitostí, a jednak zejména zavedením právní domněnky, že pokud do 60 dnů (což je nejkratší přípustná lhůta, kterou lze vyvlastňovanému stanovit podle zákona o vyvlastnění) od doručení takového návrhu nedojde k uzavření dohod potřebných k výstavbě, má se za to, že práva potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění nelze získat dohodou.

Dohoda je přitom z hlediska zákona o vyvlastnění způsobem zajištění práv potřebných pro výstavbu preferovaným před vyvlastněním. Lze se rovněž domnívat, že ve sféře působnosti zákona o výstavbě DI tak „odpadá“ podmínka, aby byl účel vyvlastnění po dobu nejméně 6 měsíců vyvlastňovanému znám, neboť zákon výslovně uvádí, že k naplnění podmínky přípustnosti z důvodu nemožnosti dosažení účelu dohodou postačuje shora popsané doručení návrhu smlouvy a uplynutí uvedené lhůty. V rámci návrhu je navíc možné požadovat, aby předmětný pozemek či stavba nebyly zatíženy právy zanikajícími vyvlastněním, tedy zejména předkupním právem.

Novela zákona omezuje možnost přiznání odkladu

Další usnadnění výstavby dopravní infrastruktury v souvislosti s vyvlastňováním přináší možnost stanovení kupní ceny pozemku, stavby či práva odpovídajícího věcnému břemeni, jež by jinak byly předmětem vyvlastnění, v návrhu smluv ve výši tržní ceny obvyklé v daném místě a čase, což představuje významný rozdíl oproti úpravě zákona o vyvlastnění, která připouští pouze použití ceny určené podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, v platném znění. Hladký průběh dohody podporuje rovněž úprava, podle které lze použít i cenu určenou dle uvedeného zákona č. 151/1997 Sb., pokud by byla vyšší než tržní cena obvyklá v daném místě a čase.

Zákon o výstavbě DI zároveň omezuje možnost přiznání odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu tak, že jednak odvolání, které nesměřuje proti nejzávažnějším výrokům, nebrání u těchto výroků nabytí právní moci, a jednak může být soudem přiznán odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění jen za současného splnění podmínek závažného ohrožení práv žalobce, absence nepřiměřeného zásahu do práv třetích osob nabytých vyvlastněním a absence rozporu s veřejným zájmem (který ale již musel být pro vyvlastnění dán).

Nájemní smlouvu je možné kvůli výstavbě DI vypovědět

Zákon o výstavbě DI rovněž potenciálně výrazně zasahuje do oblasti práva nájemního, když zakládá právo pronajímatele vypovědět nájemní smlouvu k pozemku či stavbě (včetně bytu) bez ohledu na sjednanou dobu trvání nájmu, pokud takové nájemní právo brání výstavbě dopravní infrastruktury a jinak by zaniklo vyvlastněním. Významnou modifikaci v oblasti stavebního práva pak přináší zákon o výstavbě DI ve formě povinnosti stavebního úřadu zahájit stavební řízení o vydání stavebního povolení k výstavbě dopravní infrastruktury i tehdy, pokud stavebník k žádosti nepřiloží doklady prokazující jeho vlastnické právo či právo provést stavbu nebo právo odpovídající věcnému břemeni k dotčenému pozemku či stavbě.

Závěrem lze shrnout, že přijetí zákona o výstavbě DI představuje významný krok k zefektivnění výstavby hlavních dopravních komunikací ve veřejném zájmu, neboť s ohledem na specifický charakter této výstavby umožňuje rychlejší řešení otázek zajištění práv potřebných k výstavbě včetně možnosti vyvlastnění při zachování ústavně i zákonem chráněných práv vlastníků dotčených nemovitostí a zároveň omezuje možnost formálního prodlužování postupů při řešení těchto otázek. Ačkoli lze při aplikaci zákona očekávat i vznik nových interpretačních problémů, zákon o výstavbě DI je významným příspěvkem k možnostem rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.