Aktuální nabídka celého spektra realitního trhu

Novela zákona sníží ceny energie ze solárních elektráren

V oblasti fotovoltaiky dochází k významným legislativním změnám. Jedná se o novelu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která dává Energetickému regulačnímu úřadu (ERU) oprávnění snížit za určitých podmínek výkupní ceny u nových solárních elektráren o více než pět procent meziročně, a o připravovanou vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která má zavést minimální účinnost fotovoltaických panelů ve výši 22 procent.
Loading...

Klikněte na fotografii pro její zvětšení

V oblasti fotovoltaiky dochází k významným legislativním změnám. Jedná se o novelu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která dává Energetickému regulačnímu úřadu (ERU) oprávnění snížit za určitých podmínek výkupní ceny u nových solárních elektráren o více než pět procent meziročně, a o připravovanou vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která má zavést minimální účinnost fotovoltaických panelů ve výši 22 procent.

Podle dosavadního znění uvedeného zákona platilo, že výkupní ceny stanovené ERU u zařízení nově uváděných do provozu nesmí být nižší než 95 procent hodnoty výkupních cen v předcházejícím kalendářním roce. Novela stanoví, že výkupní ceny energie z fotovoltaických panelů lze snížit více v případě, že je u obnovitelného zdroje energie dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let.

Jelikož u výroby elektřiny v solárních elektrárnách je podle odborníků v oblasti fotovoltaiky doba návratnosti investic kratší než 11 let, lze předpokládat, že ERU bude počínaje rokem 2011 stanovovat u nových solárních elektráren nižší výkupní ceny než 95 procent oproti elektrárnám uvedeným do provozu v předcházejícím roce. Rozsah možného snížení výkupních cen tedy nebude po novele omezen maximální procentní sazbou oproti předchozímu roku a ERU bude při stanovení výkupní ceny vázán pouze obecnými pravidly pro její výpočet.

Nesmí se ohrozit investice

Zavedení tohoto opatření ze strany státu, který jeho prostřednictvím reguluje svoji energetickou politiku, je jistě v pořádku. V obdobných případech však musí zákonodárce postupovat tak, aby nepoškozoval investice podnikatelů (včetně zahraničních investic), kteří se rozhodli investovat do budování solárních elektráren. To znamená, že svoje regulační opatření musí zavádět s takovým časovým předstihem, aby se podnikatelé mohli kvalifikovaně (na základě znalosti právních podmínek) a včas rozhodnout.

Zákonodárce však postavil investory v tomto případě „před hotovou věc“, když v květnu letošního roku změnil pravidla hry s účinností pro následující rok poté, co řada investorů již investovala desítky milionů do nákupu pozemků, projekční činnosti a obstarání potřebných povolení pro solární elektrárny, které bude možno uvést do provozu nejdříve v roce 2011. Celý tento proces a výstavba solárních elektráren přitom trvá zpravidla déle než státem poskytnutých sedm měsíců.

Stanovení minimální účinnosti

Ve schvalovacím procesu se nyní nachází vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, vycházející z § 6 odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, podle které bude výrobce elektřiny u nových elektráren nad 20 kW povinen zajistit minimální účinnost solárních panelů 22 procent. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR argumentuje tím, že stanovení minimální účinnosti má za cíl používání nejlepších dostupných technologií, oponují odpůrci tím, že tato technologie není v ČR běžně dostupná.

Platná vyhláška č. 150/2001 Sb., která v současné době stanoví minimální účinnost užití energie, se týká výlučně primárních zdrojů energie, které produkují emise znečišťující životní prostředí. U nich je stanovení minimální energetické účinnosti bezesporu smysluplné. Návrh nové vyhlášky však neodůvodněně stanoví požadavek minimální energetické účinnosti i pro solární elektrárny, které jsou obnovitelným zdrojem elektrické energie neznečišťujícím životní prostředí.

Diskriminace velkých elektráren

Nová vyhláška má navíc zavést uvedené kritérium diskriminačním způsobem, neboť jej stanovuje pouze pro fotovoltaická zařízení nad 20 kW. Pro ostatní obnovitelné zdroje energie a malé solární elektrárny novela s kritériem minimální energetické účinnosti z nepochopitelných důvodů nepočítá. Použití solárních panelů s nižší účinností bude považováno za správní delikt, kdy bude možno uložit pokutu až do výše pěti milionů korun. V praxi bývá v obdobných případech při prvním zjištění porušení podnikatel obvykle vyzván k nápravě a je mu stanovena lhůta k odstranění nedostatků, popř. mu bývá ukládána pokuta v dolní polovině sazby. Použití solárních panelů s nižší účinností může být v budoucnu v závislosti na výkladu ERU také porušením podmínek pro udělení licence na výrobu elektřiny.

Jednou z podmínek totiž je, že žadatel o licenci má technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti, přičemž energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Budeme-li vycházet z předpokladu, že minimální účinnost vyžadovaná novou vyhláškou je za současného stavu fotovoltaické technologie v ČR v podstatě nedosažitelná, může být stanovení minimální účinnosti fotovoltaických panelů s výkonem nad 20 KW považováno za diskriminační, protiústavní, v rozporu s právem EU a smlouvami na ochranu zahraničních investic. V případě přijetí této kontroverzní novely nelze vyloučit, že Česká republika bude čelit řadě žalob.