Polsko: Čas na malá sídlištní centra?

Hlad po obřích nákupních centrech už byl v Polsku do značné míry ukojen, developeři proto teď zaostřili pozornost na středně velká a menší města a také sídliště.

Zatímco ještě před dvěma lety by jen málokterého zahraničního developera napadlo stavět nákupní centrum ve městě pod 80 tisíc obyvatel a mezinárodní obchodní řetězce měly laťku ještě výš – na úrovni 100 tisíc obyvatel, polští obchodníci už tehdy kroužili kolem mnohem menších měst a jejich poptávka přilákala developery.

Dnes je město či sídliště s 50 až 80 tisíci spotřebitelů zajímavé i pro zahraniční obchodníky. A tak developeři hledají vhodné lokality a jako houby po dešti rostou nákupní centra s plochou 12 až 20 tisíc m2. Mezinárodní poradenská společnost King Sturge ve zprávě nazvané „Polsko: Čas na malá a sídlištní nákupní centra?“ charakterizuje tzv. sídlištní centra jako obchodní objekty, jež svojí rozlohou většinou nepřesahují 12 tisíc m2, nacházejí se na okrajových sídlištích, nebo naopak ve víceméně stísněných centrech měst a jejich cílovou skupinou jsou lidé, kteří v blízkosti buď bydlí, nebo pracují. Nabídka je zde zúžena na základní zboží každodenní potřeby a služby, avšak zaručují vysoký komfort. V polských podmínkách může být takové sídlištní centrum zajímavé i pro obchodníky s módou a domácími potřebami, pro něž se v daném místě nenajdou jiné vhodné prostory.

Rozvojový potenciál

V Polsku připadá 137 m2 plochy nákupních center na 1000 obyvatel, takže ve srovnání se západoevropským průměrem (200 m2/1000) zde ještě existuje značný rozvojový potenciál. Nicméně expanze je stále méně schůdná ve velkoměstech, kde už je tento poměr 700 m2/1000. Celkově je obtížnější získat zde povolení na výstavbu objektu většího než 2000 m2, zpravidla jde o celkem zdlouhavý proces vyžadující spoustu papírování, a tedy trpělivosti. I proto se developeři začali více rozhlížet po menších městech nebo sídlištích, kde nákupní příležitosti dosud chybějí nebo jsou na slabé úrovni. Polský trh a nakupovací zvyklosti prodělaly v uplynulých 15 letech hotovou revoluci, podobně jako v jiných reformních zemích. Objevily se hypermarkety, zpravidla doplněné ještě alespoň malou nákupní galerií, a zároveň prudce přibylo osobních automobilů, takže v největších městech se nakupování proměnilo v pravidelnou – jednou týdně, dvakrát do měsíce – rodinnou výpravu do „chrámu konzumu“, vlastně spíš výlet spojený s obědem či občerstvením na místě, návštěvou kina, bowlingem a podobně.

Malé prodejny mají stále šanci

„Nasycenost trhu, pokud jde o velké obchodní objekty, již přivedla řadu developerů do menších měst. Další etapa tohoto trendu bude směřovat k menším sídlištním centrům a k malým obchodním jednotkám, které mohou být umístěny jak ve velkých, tak v menších městech,“ vysvětluje analytička King Sturge Dorota Flaková.

Ve zmíněné zprávě popisuje příklady takových center ve městech Wałbrzych, Tomaszów Lubelski, Ełk, Starachowice. Je příznačné, že vedle nově vznikajících větších nákupních center se polští spotřebitelé zároveň nehodlají otočit zády ani k malým prodejnám, které jim slouží k běžným „rychlým“ nákupům potravin a každodenních potřeb uprostřed týdne.