V družstevních domech se bydlí levněji

Družstevní bytová výstavba by mohla ve spolupráci s obcemi plnit funkci sociálního bydlení. „Družstva k tomu mají všechny předpoklady,“ říká předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha Martin Kroh.

Podle jeho slov družstva umějí bytové domy stavět i spravovat, fungují na neziskovém základě a pro obce představují finančně spolehlivé partnery. Byty postavené a dodnes spravované bytovými družstvy představují stále velmi významný segment bydlení, kterého využívají občané a rodiny prakticky všech socioekonomických skupin. Členská družstva Družstevního marketingového sdružení ČR (DMS) v současné době spravují v Praze přibližně 83 000 bytů, jež jsou domovem zhruba 210 tisíc osob, tedy zhruba pětiny obyvatel hlavního města. Standardem těchto bytů je kvalitní bydlení ve vyhledávaných lokalitách, úplně a komfortně vybavených veškerou infrastrukturou. Ceny za toto bydlení patří k nejdostupnějším na trhu. Většina spravovaných bytů byla postavena v 70. a 80. letech minulého století. Přibližně 4500 bytů pochází z 20. a 30. let minulého století (ty jsou nyní spravovány v rámci Lidového bytového družstva Praha 3) a přibližně 10 tisíc bytů vzniklo v 60. letech. „Pověst družstevních bytů mezi veřejností je v dnešní době výrazně negativně ovlivněna obdobím panelové výstavby, a to především její špatnou estetickou úrovní a použitím některých sporných stavebních prvků v interiérech, zejména proslulých montovaných jader,“ připouští předseda Stavebního bytového družstva Stavbař František Sojka. Naproti tomu ale velikost bytů, jejich užitné vlastnosti i umístění prý i nyní většině jejich obyvatel vyhovují.

Údržba družstevních bytů byla lepší

Družstevní domy byly i v minulosti systematicky a průběžně udržovány (na rozdíl od státních či obecních bytů). I tak se ale technický stav družstevních bytových domů výrazně mění, do jejich revitalizace družstva investují obrovské prostředky. Díky tomu je již více než polovina družstvy spravovaných objektů zateplena, ve třech pětinách z celkového počtu bytů byla dokončena výměna starých okenních systémů za nové. Modernizace a výměna výtahů probíhá v takovém tempu, aby v roce 2013 všechny výtahy splňovaly potřebné aktuální požadavky na bezpečnost, bez potřeby jakýchkoli výjimek. Náklady na bydlení v domech spravovaných bytovými družstvy se výrazně liší od podobně velkých bytů ve stejných či srovnatelných lokalitách v domech spravovaných soukromými osobami, organizacemi nebo obcemi. Zatímco nyní činí nájemné v družstevním bytě o velikosti 65 m2 zhruba pět tisíc korun měsíčně, a to včetně záloh na služby, u srovnatelného bytu se regulované nájemné pohybuje přibližně mezi šesti až osmi tisíci korun. V době přechodu na tržní nájemné budou rozdíly ještě větší. „Jedním z důvodů je odlišná konstrukce nájmů. V bytech obcí a soukromých vlastníků je jeho součástí také zisk pro majitele domu. U družstevního bytu tato složka nájemného odpadá, nájem pokrývá pouze veškeré náklady spojené s pořízením, provozem, údržbou a opravami objektu,“ říká ředitel Stavebního bytového družstva Pokrok Oldřich Sova.

Novou výstavbu limituje nejen nedostatek vhodných pozemků

Nová družstevní bytová výstavba je především limitována stavebními pozemky. Zatím se nepodařilo vytvořit podmínky pro širší využití pozemků ve vlastnictví měst a obcí pro družstevní bytovou výstavbu. Družstevní výstavba proto v dnešní době nemůže být konkurentem pro developery a plnit tak funkci sociálního bydlení. Současné aktivity bytových družstev se zaměřují především na správu bytů jak vlastních, tak bytů v majetku jiných osob. Nová výstavba má přes značný zájem členů bytových družstev pouze doplňkový význam. Trochu jiné je postavení družstev v dalších evropských zemích. Bytová družstva jsou v evropských zemích jedním z nejdůležitějších partnerů státu a municipalit při vytváření a naplňování sociálních programů a podpory bydlení. Stejný potenciál mají bytová družstva v ČR, avšak tento potenciál není v současné státní bytové politice zahrnut. U nás družstevní bytová výstavba v 90. letech téměř utichla. Bytová družstva se angažovala v opravách, modernizaci a revitalizaci bytového fondu a v privatizaci bytů ve vlastnictví státu a obcí. Nová výstavba se však prakticky zastavila. Zlepšení nepřinesl ani zákon o podpoře družstevní bytové výstavby, přijatý v roce 2005. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj ČR bylo v následujících dvou letech postaveno se státní podporou na základě tohoto zákona pouhých 300 nových družstevních bytů. Pro srovnání například v Rakousku v roce 2005 bytová družstva a nízkoziskové organizace postavily 14 680 nových bytů se státní podporou.

Standardní bydlení za nižší nájemné

Významnou předností bytových družstev je skutečnost, že nevytvářejí zisk, a proto mohou nabízet standardní bydlení za nižší nájemné. Kromě toho mají velmi dobrou pověst i jako správci bytového fondu. Družstva jsou například nejaktivnější žadatelé ve využívání programu Panel na revitalizaci panelových bytových domů. „Mohu potvrdit, že bytová družstva jsou nejlepšími hospodáři v péči o bytový fond a že jsou velice váženými klienty bank, neboť jim poskytované úvěry patří k obchodům s nejnižší rizikovostí,“ říká manažer ČSOB pro bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek Ladislav Koucký. Hlavní město Praha v současné době řeší otázky sociálního bydlení pro seniory a hledá možnosti zajištění bydlení pro mladé rodiny a další skupiny osob, které sice nemají možnost zajistit si svou bytovou potřebu sami pořízením bytové jednotky do svého vlastnictví, ale hodlají se na řešení této své potřeby finančně spolupodílet a nečekat na „záchrannou síť“ v rámci bytové politiky města. „V současné době zvažujeme přípravu pilotních projektů, které by měly podpořit výstavbu nových družstevních domů,“ informuje radní hlavního města Prahy pro sociální a bytovou politiku Jiří Janeček.

Pomoc pro mladé rodiny i seniory

Dnešní pražským magistrátem uvažované pojetí družstevního bydlení či samotného bytového družstva by tedy mělo umožnit jak výstavbu nových bytů, tak i možnou pomoc pro mladé rodiny i seniory s žádoucí integrací, tedy společným bydlením. Nová družstevní forma by tak mohla za přijatelnějších ekonomických podmínek umožnit a při spoluúčasti města podpořit výstavbu takovýchto bytů. Novou výstavbu uvítají i nebydlící členové bytových družstev. Jen ve členských družstvech DMS jich je zhruba 12 tisíc. „Přál bych si začít splácet dluh, který jako družstva máme k našim nebydlícím členům už z konce 90. let, kdy se výstavba zastavila. Doufám, že ve spolupráci s hlavním městem Prahou se první projekty podaří realizovat už v příštím roce,“ dodal Oldřich Sova.