Výhodnější než dražba může být někdy výběrové řízení

Počet veřejných dražeb v České republice roste i v letošním roce. Za prvních pět měsíců jich bylo podle internetového serveru Centrální adresa realizováno zhruba 1350 oproti loňským 1046. Počet dobrovolných vzrostl z 809 na téměř 1050, nárůst pokračuje i u dražeb nedobrovolných – loni jich bylo od počátku ledna do konce května 238, letos je to již skoro 320.

Poklesl naopak objem dosažený vydražením z téměř 1,4 miliardy korun na zhruba 990 milionů korun. Jedním z důvodů tohoto poklesu může být i to, že velké a složitější transakce jsou často realizovány jinak než dražbou, a to například formou výběrového řízení. „Je zřejmé, že trendem první poloviny letošního roku je zvyšující se počet malých dražeb, a to jak dobrovolných, tak nedobrovolných. Příčinou toho, že rozevírání se nůžek mezi počtem dražeb a objemem vydraženého majetku akceleruje, je především velký počet neúspěšných dražeb a nízká průměrná hodnota jejich předmětu,“ říká Libor Nevšímal, obchodní ředitel společnosti Naxos, největšího dražebníka v zemi. Podle jeho slov jsou nejčastějšími navrhovateli dražeb insolvenční správci. Ti samozřejmě veřejnou dražbu pro zpeněžení majetku zapsaného v majetkové podstatě dlužníka preferují, nicméně ne vždy je dražba nejefektivnější.

U složitých případů se osvědčuje soutěž

Naxos, který je rovněž specialistou na prodeje podniků, využívá často při těchto transakcích dvoukolové výběrové řízení. Je to transparentní způsob zpeněžení, v němž vyhlašovatel spolu s prodávajícím stanovuje soutěžní podmínky pro zájemce o předmět prodeje, kteří se v prvním kole s těmito podmínkami a s předmětem prodeje seznámí. A ti, kteří se chtějí stát účastníky druhého kola, musí nejprve uhradit kauci a parafují také kupní smlouvu v jejím finálním znění – tato smlouva má jediné prázdné místo, a to kupní cenu. Následuje druhé kolo, tedy samotná soutěž, kterou je možno realizovat dvěma variantami, a to buď obálkovou formou, nebo veřejně licitací, případně kombinací těchto metod, což se děje tehdy, když je výše nabídek v obálkách velmi blízká. Vítězí ten, kdo podá nejvyšší nabídku a splní všechny požadované podmínky.

„Při prodejích podniků v insolvenci obvykle figuruje velké množství aktiv, mezi která patří mimo jiné rozpracovaná i dokončená výroba. A právě tato aktiva se nejlépe obchodují formou výběrového řízení, v němž lze celou transakci důkladně ošetřit, aby proběhla podle všech pravidel a prodej byl bezpečný,“ uvádí Libor Nevšímal.

O výběrové řízení na týnecký Metaz byl velký zájem

Formu výběrového řízení zvolil Naxos na počátku léta mimo jiné při prodeji významného strojírenského výrobce a vývozce Metaz Týnec nad Sázavou, který se ocitl v insolvenci. Podnik zahrnoval četná aktiva a navíc stále vyráběl, a tak se tato cesta ukázala jako nejvhodnější. Vítězem soutěže a novým majitelem Metazu se stal český investor z oboru strojírenství. „Druhého kola výběrového řízení se zúčastnilo pět tuzemských společností podnikajících v oborech strojírenství a metalurgie,“ konstatuje Libor Nevšímal.

Na velmi dobré úrovni bylo uspokojení pohledávek především zajištěných věřitelů, navíc je velmi pravděpodobné, že výroba se bude v dohledné době zvyšovat a rozšiřovat a že tedy bude zachována zaměstnanost. Výběrové řízení dostalo přednost před původně zvažovanou dražbou při prodeji podniku PA EXPORT, dříve známého v tuzemsku i v zahraničí jako Škodaexport. Obzvlášť v tomto unikátním případě byla aktiva neobyčejně různorodá, a tak Naxos nakonec po dohodě se zástupci věřitelů a insolvenčním správcem zvolil jako formu prodeje právě výběrové řízení. Jeho vítěz za podnik zaplatil téměř 280 milionů korun.

Veřejná dražba se osvědčuje při insolvenci

Nejtransparentnější způsob zpeněžení představuje bezesporu veřejná dražba. Při ní dražebník v rámci přesně definovaných závazných pravidel plní veškeré úkony spojené s přípravou a realizací této transakce a odpovídá za ně. Je stanoveno nejnižší podání a celý proces vrcholí licitací, z níž má vzejít vítěz. Tento způsob se osvědčuje zejména při zpeněžování nemovitostí, jejichž majitelé se ocitnou v insolvenci. Jejich předmětem se tak často stávají byty či rodinné domky dlužníků, kteří nesplácejí hypotéku či spotřebitelský úvěr, ale mohou to být i výrobní haly, obchodní centra či jiné větší objekty. Veřejná dražba se ukázala jako nejvhodnější například nedávno při zpeněžení luxusní vily v Praze-Bubenči. Nejnižší podání činilo 33 milionů, Naxos nakonec vilu vydražil za 36 milionů korun.

Předmětem vůbec největší nedobrovolné dražby v České republice se loni stal obří tovární komplex v Brandýse nad Labem. Šlo o zpeněžení souboru budov a pozemků, nikoli celého podniku. Vyvolávací cena areálu byla 284 350 000 korun, Naxos jej zpeněžil za 340 milionů korun. Podle Libora Nevšímala se velmi pravděpodobně naplní prognóza Naxosu z počátku roku a počet nedobrovolných dražeb překoná v roce 2011 hranici jednoho tisíce. Další nárůst také zaznamená množství podniků prodaných v rámci výběrových řízení – v porovnání s předchozím obdobím zcela jistě několikanásobně. „Vracíme se postupně ke standardnímu ekonomickému cyklu, v němž je poslední čtvrtina roku výrazně silnější,“ dodává Nevšímal.