Zahájení stavby R43 je zatím stále v nedohlednu

Plány na stavbu důležité spojnice mezi jihem Moravy a Pardubickým krajem – rychlostní komunikace R43 – zůstávají stále jen na papíře a jediné, co v chystaném moravském úseku naznačuje budování silnice, jsou sedmdesát let staré pilíře nedostavěné tzv. Hitlerovy dálnice.

Poslední z dlouhé řady komplikací, jež brání ve snaze alespoň zahájit stavbu rychlostní komunikace R43, je květnové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil její variantu vedenou přes Brno. Šlo o tzv. bystrckou variantu, která počítá s vedením trasy komunikace dálničního typu přes městskou část Bystrc a která je předmětem sporů od poloviny devadesátých let. Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera nyní městský odbor územního plánování a rozvoje pouze administrativně provede změnu, kterou soud nařídil. Ta bude spočívat v tom, že v územním plánu pro výstavbu rychlostní komunikace nebude vyznačena žádná návrhová plocha.

„Důsledkem toho je stav, kdy žádný subjekt nemůže zahájit stavbu komunikace R43 ve variantě přes Bystrc, taková stavba by byla v rozporu s územním plánem,“ vysvětlil situaci Martin Ander. Stavba je tak blokována, protože bez brněnského úseku, který má komunikaci spojit s dálnicí D1, nemá R43 smysl budovat. V současnosti se přitom nedá odhadnout, kdy se situace změní. Brněnští radní se kvůli pochybnostem o správnosti postupu Nejvyššího správního soudu při svém posledním červnovém jednání rozhodli podat ústavní stížnost.

Zatím jen torzo Hitlerovy dálnice

Záměr vybudovat rychlostní komunikaci R43 je předmětem sporů dlouhodobě. Myšlenka na severojižní dálniční propojení Polska s jihem Evropy je přitom stará a první dálnice vedená přes české území měla podle německých plánů spojovat Wrocław, východní Čechy a přes jih Moravy směřovat do Vídně. Projekt vznikl po mnichovské dohodě a stavba začala v roce 1939, z celkové plánované délky bylo rozestavěno jen 85 kilometrů mezi městečkem Trnávka (v dnešním Pardubickém kraji) a obcí Hrušovany u Brna. Práce byly v důsledku hospodářských problémů válčícího Německa zastaveny a ze záměru zůstaly v jihomoravské krajině navezené náspy, zářezy a stavby několika mostů, jedním z nejvýraznějších pozůstatků je dvacetimetrový mostní pilíř u hráze Brněnské přehrady.

Spory o trasu trvají

Obnovený úmysl postavit v této trase rychlostní komunikaci vyvolal hned v polovině devadesátých let v Brně řadu kontroverzí – stavěly se proti němu zejména ekologické iniciativy, které odmítaly variantu vedení R43 přes brněnskou městskou část Bystrc a přes okolí Brněnské přehrady. Proti této variantě vedení byla v Brně zorganizována petice, kterou podepsalo přes pětatřicet tisíc lidí. V návrzích se proto objevila alternativa vést R43 mimo město, proti tomu ale zastánci bystrcké varianty argumentují neúměrným prodražením stavby a výhodami vedení trasy přes Bystrc. Potřebnost vybudování nové komunikace ale vyvolala i opačné tlaky – v současnosti přetížená silnice I/43 protíná většinu obcí na trase z Brna na Svitavy a pro jejich obyvatele by R43 znamenala velkou úlevu. Pokud jde o šance jednotlivých variant vedení R43, bude se rozhodovat na úrovni Jihomoravského kraje