Aktuální nabídka celého spektra realitního trhu

Základem rozhodování musí být ekonomická kalkulace

Doslova hitem těchto týdnů se staly investice do zateplení budov v rámci vládního programu Zelená úsporám. Jednatel společnosti Thermoil Richard Richtermoc ale varuje před zateplováním budov za každou cenu bez důkladné analýzy, zda se poměrně velmi drahé zateplování objektů vůbec ekonomicky vyplatí.
Loading...

Klikněte na fotografii pro její zvětšení

Doslova hitem těchto týdnů se staly investice do zateplení budov v rámci vládního programu Zelená úsporám. Jednatel společnosti Thermoil Richard Richtermoc ale varuje před zateplováním budov za každou cenu bez důkladné analýzy, zda se poměrně velmi drahé zateplování objektů vůbec ekonomicky vyplatí.

Co je podle vašich zkušeností nejčastěji formulovanou obavou zájemců o dotaci z programu Zelená úsporám?

Nejčastějším tématem je otázka, zda se vůbec vyplatí investovat do zateplení nebo do výměny kotle. Základem rozhodování by měla být předběžná ekonomická kalkulace, která nám řekne, zda se investovaná částka v úsporách vrátí za pět, 10 nebo více let. Důležité je rovněž rozhodnutí, jestli budeme investici platit ze svých úspor nebo z úvěru, případně kombinací obou možností. Pokud se rozhodneme, že vše zaplatíme z úspor, pak je nutné dobře si rozmyslet, zda bychom tyto úspory nemohli výhodněji investovat někde jinde a tím vydělat vyšší částku než tu, kterou bychom vydali za úroky z případného úvěru.

Mohl byste uvést konkrétní příklady?

Jistě. Pojďme si položit jednoduchou otázku. Vrátí se mi za 15 let moje investice, když do zateplení domu vložím půl milionu korun a ročně na topení ušetřím 15 tisíc korun? Zateplení bych hradil následovně: 100 tisíc korun uhradím z vlastních úspor, ze kterých bych jinak dostal úrok šest procent, 150 tisíc korun dostanu dotaci a zbytek, tedy 250 tisíc korun, si půjčím od banky s úrokem šest procent. Při posuzování návratnosti investic se nejčastěji používá ukazatel, který anglicky hovořící ekonomové pojmenovali NPV, do češtiny přeloženo jako čistá současná hodnota. Toto číslo nám je schopno říci, jakou hodnotu mají dnes naše budoucí úspory za zvolené období 15 let. U našeho modelového příkladu tento ukazatel NPV vychází na 145 684 korun. A nyní se vraťme na začátek – po odečtení dotace z celkové ceny investice nám vychází, že z vlastních úspor a z úvěru musíme investovat ještě 350 tisíc korun. Abychom došli ke konečnému výsledku, pak musíme od ukazatele NPV odečíst investice, které sami hradíme, což je oněch 350 tisíc korun. Konečné číslo, ke kterému jsme se dostali, je – 204 316 korun. Už znaménko minus u výsledné částky nám napovídá, že se zvolenou investicí asi nebude všechno v pořádku. Pouze v případě, že je výsledné číslo kladné, můžeme hovořit o návratnosti investice ve zvoleném období.

Nevstupuje do těchto výpočtů ale daleko více proměnných (úspory za topení u různých druhů budov, úroky bank, inflace, vlastní úspory, konkrétní nastavení různých dotačních programů a tak dále a tak dále)? Nebylo by lépe mluvit o osobní zkušenosti než o obecné nevýhodnosti dotačních programů?

Ano, a zapomněl jste se zmínit ještě o další důležité proměnné a tou jsou čas, nejrůznější poplatky, dlouhé fronty a nekompetentnost úředníků. Pokud se rozhodnete, že o dotaci na jedno či více z podporovaných opatření zažádáte, prvním předpokladem je vyplnění příslušného formuláře žádosti včetně doplnění odborného posudku a dalších požadovaných příloh. Musím zdůraznit, že všechny náklady na vypracování dokumentů, které se k žádosti přikládají, platí v plné výši žadatel a v případě, že dotace nebude udělena, nemůže počítat s tím, že se mu tyto prostředky vrátí. Jen pro představu – náklady na vypracování odborného posudku se podle jednotlivých typů podpor pohybují v řádu 10 až 50 tisíc korun a dotace je definitivně přiznaná a proplacená až po ukončení akce a doložení splnění podmínek. Teoreticky se tak může stát, že dostanete na dotaci příslib, ale na konci vám ji odmítnou vyplatit, protože jste nedodržel dané podmínky. Bude-li úředník chtít, najde spousty chyb, na které poukáže. I přes všechna prohlášení úředníků MŽP a SFŽP není na vyplacení dotace právní nárok. Pokud budete mít to štěstí a celou anabázi vydržíte, nemáte ještě vyhráno. Jako příjemce dotace se totiž zavážete, že zařízení, na něž jste obdržel dotaci, budete používat minimálně 15 let. Když půjde o zateplení nebo o podporu výstavby pasivního domu, budete se muset zavázat, že tyto budovy budete užívat rovněž po dobu nejméně 15 let. Můj názor je, že v případě prodeje domu budete muset celou dotaci, nebo její část, vrátit.